|
Úterý 23.10. Praha-Dubai
16.00, Emirates Praha (poprvé ovšem z letiště Václava Havla)-Dubai. Vetsinu cesty se poprvé věnuju průvodci a dělám si predstavu co kde je a kudy nejlépe to projet. Vychází mi z toho, ze optimální bude začít v kulturním trojúhelníku a pak se spouštět na jih, tedy horskou čajovou oblast az pote. Středa 24.10. Dubai - Colombo - Annuradhapura V Dubai zkoušíme prebukovat navázny let na dřívější, tvarí se ze by to i šlo, ale je plny. Dostavame aspon voucher na jedno jidlo, na ktery je tu narok pri prestupu pres 4 hodiny. Nalézáme po chvíli hledání lavičky s podnozkami a poloulehame. Je tu volna wifi, tak nakonec rovnou rezervuju ubytováni v Anuradhapure, riskuju jen propadnutí zálohy 1€ a nějakého rezerv.poplatku 2€, ale at je do zacatku nejaka jistota a at o nas někdo ví, kdybysme přijeli pozde večer, na SrL se chodi pry spát brzo a mohli by mít uz zavřeno. Rano tedy sendvic k snídani na letišti, v půlce letu pak další snídaně, takže na to chvíli vydržíme. Ted uz jinak vetsinu letu proklimbam. Přistáváme 13.05, což je 9.35 našeho času. Při příletu je dokonce slunečno s velkými oblaky, pak uz se ale zatahuje. Je teplo, ale neni to takova pecka jako v Bangkoku. Kdyz imigrační úředník videl na přihlašovací kartičce adresu hotelu v čajovém Haputale, sdělil nám ze tam prší, ale s tim holt tak nejak pocitame. Ani jsme si nevšimli jestli řešil i potvrzeni o zaplacení vstupního poplatku,nikdo další ho nechtěl, tak snad jsme ho neplatili zbytečně. Batohy mezitím vyjely, prebalit, prezout, vyměnit peníze- za 550 usd dostávám stus sedmdesáti tisícovek a par drobných. Vychází mi to na kurz 6,66 LKR za 1 kč, tedy 100 za 15 Kč. Před budovou míjíme mikrobusy, autobus na parkovišti opodal podle informace policisty jede zadarmo někam vedle, odkud pojede bus do Colomba. Tak se i stalo, na autobusaku nas nahaneji do menšího klimatizovaneho busu, ktery se dává asi po deseti minutách do pohybu, 14.40, coz je asi 1h35 od času přistání (ve smyslu dotyku letadla na zem). Po ceste pak pan vybral 200 Rs za osobu. Spolucestujici pak povídá, ze obyčejný bus by stal polovinu, ale i tohle je za babku. Cesta je dlouha, chvilkami se postava v zácpě, ale spis se jen pomalu jede. Vidina vlaku v 16.20 do Anuradhapury se vzdaluje, navic ma byt tento vlak expresnejsi ("inter city express") a mistenkovy. Nakonec ale přesně ve čtyři zastavujeme na autobusaku poblíž vlakového nádraží. Za deset minut jsme u pokladen, od pokladny 1.a2. tridy nas posílají k pokladně 3.tridy a tam bez okolků dostáváme klasickou lepenku za 220 na osobu, tedy nějakých 33 Kč. Na konci devitivozoveho vlaku je jedna jednička a asi dve dvojky, ale pokus domluvit se s personálem na doplaceni se nepodařil. Trojky jsou dost narvane, nakonec si sedame v bufetovem voze na bedynku a pak , kdyz si ji odnesou, na alumatku na zem, mista je tu dost. Kdyz nám pak průvodci nabízí za doplatek 160 Rs druhou třídu uz se nám ani nechce. V 16.27 lokomotiva jednou houkla a vlak se dává do pohybu. Trať je dvoukolejna, na pohled udrzovana, nezarostla, ale občas to dost hází do stran, coz se s postupem casu, kdy pribyva oblouku, vyrazne zhorsuje; asi vozy neznaji tlumice, kdovijake je vedeni dvojkolí a prechodnice. V max je podle rychlostniku 55 km/h a podle GPS ji vcelku i jedeme. Provoz je docela hustý, v okolí města v protisměru potkáme asi pět šest motorových jednotek, s menší frekvenci pak i další. Pry tam budeme tak o pul deváté, pátá zastávka. V bufetovem okénku se nabízí nescafe,voda, cokoladova mlicka a bagetky; jednu s vajíčkem a cibuli zkousim (se dvěma mlicky 140 Rs), přecejen uz je odpoledne. První zastávka je az v 18.15, kurunegala. Z polgahawely, kde se odděluje trať na Kandy, je naše trať uz jednokolejna, zatimco dal na Kandy dvoukolejna. V závěru uz jen podrimuju, občas se někdo místní snazi dat do řeči, ale jejich jazyková výbava moc prostoru ke konverzaci nenabízí. WC je díra v zemi, ale čistá. 20.40 vlak zastavuje v Annuradhapure. Slovinsky par, ktery rovněž vystoupil z vlaku, tu ma odvoz od svého hostelu (milano), dotycny člověk se nas snazi taky přesvědčit, se slovy ze je to tam jak ve vezeni, ale vsazime uz na naši volbu, Boa Vista, u břehu jednoho z jezer na západe města, tedy přímo v historicke casti. Bereme tuk tuk, je to asi 4 km. I jeho ridic ještě říká, ze počká kdyby se nam tam nelíbilo. Ale nedáme se zviklat, houknuti klaksonu probere obsluhu, ktera jde odemknout. Jsou tu tri moznosti od pokoje s klima a tv (4000 Rs za pokoj a noc), pres standardni s vyhledem na jezero (3000 Rs) az po prizemni mensi obyc.s vetrakem, ktery cenou neco pres 2000 Rs odpovida tomu, co jsem rezervoval, tak nakonec berem ten. Je ponekud temny, tutam flek a v koupelne pod stropem spousta pavucin se sekaci, probehla i jesterka a na komary neni nouze. I pikolik se trochu divil volbe ale ze na jednu noc jeste budiz. Maji jinak obsazeny jen jeden pokoj, takze uz tu neni kuchar, kousek po silnici podel jezera jsou jeste otevrene stanky s v jednom arabskem davame nejakou smes masa, zeleniny a rozsekane placky. Na zdejsi pomery jiste mene palive, na nas jeste tak, ze se to se zapijenim da. |
|
Rozlišení: 425 x 283 | |
Počet fotek: 322 | Poslední aktualizace: 15.5.13 11:07 | Nápověda |